Úspora energie

Úspora energie

Úspora energií je jedním z hlavních témat 21. století. Mnozí majitelé nemovitostí se potýkají se zvyšujícími se účty za energie a mnozí se obávají, že ceny budou dále růst. Podle našeho mínění se ceny energií stabilizují (až na běžné výkyvy směrem nahoru i dolů), jakmile bude výrazné množství našich zásob energie převedeno na obnovitelné zdroje, jakými jsou větrná či sluneční energie. To znamená, že se současné ceny za energie mohou až ztrojnásobit.

Dobrou zprávou je, že energetickou úspornost vlastní domácnosti lze zvýšit snadno a je to cenově dostupné. Klíčovým faktorem je vzduchotěsnost budovy. Veřejnost byla dlouho uváděna v omyl tvrzeními, že R-hodnota je užitečným vodítkem pro určení energetické úspornosti. Nyní víme, že rychlost výměny vzduchu za hodinu (Air Changes per Hour - ACH) je mnohem lepším ukazatelem výkonu izolace.

Šíření tepla a vzduchová izolace

R-hodnota značí odolnost materiálu k šíření tepla v laboratorních podmínkách. Jediným kritériem, které se v tomto případě sleduje, je vodivost. Tu si lze názorně představit jako šíření tepla kovem pánve k jídlu, které na pánvi leží. Domy samozřejmě nejsou pánve, a jsou proto mnohem důležitějším faktorem ve výpočtu úspor energie. Unikání energie prouděním (konvekcí), měřitelné ukazatelem ACH, nastává, když vzduch prochází skrze zdi a stropy domu.

Domy izolované stříkanou pěnou jsou energeticky mnohem úspornější než běžně izolované domy, protože jsou vzduchotěsnější. Řada studií ukázala, že podobné domy izolované na stejnou R-hodnotu spotřebovávají až o 50 % méně energie, když jsou izolovány stříkanou pěnou, než když jsou izolovány skelnou vatou.

Rychlost výměny vzduchu za hodinu (ACH)

(Nedobrovolná) výměna vzduchu za hodinu (Air Changes per Hour – ACH), je míra pronikání vzduchu, tedy celkové množství vzduchu, který unikne skrz obvodový plášť budovy. Rozbor se dělá se všemi okny a dveřmi zavřenými. Vysoce vzduchotěsné budovy se stříkanou pěnovou izolací mohou dosáhnout až ACH 0,1, zatímco dobře postavené budovy izolované skelnou vatou mohou dosahovat pouze hodnot od 0,7 do 1,0. Starší, špatně udržované budovy mohou mít ACH i vyšší než 2,5. To znamená, že v budovách izolovaných pěnou se vzduch obmění 2,5krát denně, zatímco v budovách izolovaných skelnou vatou se obmění 17krát a ve starých budovách až 60krát za den.

R-hodnota

R-hodnota je míra tepelné vodivosti vyjadřovaná v kelvin metrech čtverečních na watt (K*m2/W). Zkušební metodu určuje ASTM C518. Stručně řečeno, vodivý odpor izolačního materiálu se měří při 75°F (24°C) v bezvětří. Nedostatkem je, že tato metoda příliš neodpovídá skutečným životním podmínkám. Skelná vata totiž podává nejvyšší výkon při 75°F (24°C), který ale výrazně klesá při teplotách 35oF (2oC) nebo 105oF (40oC), zatímco výkon pěny je téměř neměnný. Podobně, budovy nestojí v bezvětrných podmínkách a jsou obvykle vystavovány rozdílům v tlaku mezi vnitřním a vnějším prostředím, způsobeným rozdíly v teplotách, umělými topnými a chladicími systémy apod. Proto si myslíme, že ACH je sama o sobě mnohem užitečnějším měřítkem pro určování výkonu izolace než R-hodnota.